• O nás Felix a spol.
  • Nabízíme Naše služby
  • Náš tým Lidé ve Felix a spol.
  • Aktuálně Novinky a Pro bono
  • Kontakt Kariéra u Felix a spol.

  • SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE A SOUBĚH FUNKCÍ PO REKODIFIKACI

    19. 02. 2014

    Zákon o obchodních společnostech a družstvech, jinak také zákon o obchodních korporacích (ZOK) ukládá povinnost upravit ve lhůtě 6 měsíců od své účinnosti stávající smlouvy o výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace do souladu s novou právní úpravou.

    Smlouva o výkonu funkce musí být sjednána písemně a schvaluje ji nejvyšší orgán společnosti. Není-li odměna (její jednotlivé složky) sjednána ve smlouvě v souladu se zákonem (§§ 59 a 60 ZOK), platí, že výkon funkce je bezplatný, pouze v některých případech bude mít člen orgánu nárok na odměnu obvyklou.

    Z uvedeného plyne, že je tedy v zájmu jednotlivých členů orgánů obchodních korporací i obchodních korporací samotných přistoupit k revizi a případné úpravě smluv o výkonu funkce v nejbližší době.

    V souvislosti s přijetím nové právní úpravy se opět otevřela problematika souběhu funkcí.

    Již od počátku devadesátých let se v této oblasti rozvíjela judikatura vrchních a posléze i Nejvyššího soudu, která se poměrně rychle ustálila na názoru, že souběh funkcí přípustný není. Vrcholné soudy zde vycházely z principu (mj. v kontextu pojmu závislé práce), že činnosti, které spadají do působnosti statutárního orgánu, nemůže tatáž osoba vykonávat zároveň v pracovněprávním vztahu (zpravidla založeném pracovní smlouvou).

    Mezi lety 2012 a 2013 byla novelou obchodního zákoníku, konkrétně prostřednictvím ustanovení § 66d (pověření obchodním vedením), v reakci na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu v oblasti sociálního zabezpečení, určitá podoba souběhu funkcí připuštěna. Na základě tohoto ustanovení bylo, při dodržení určitých pravidel, možné vykonávat souběžně s výkonem funkce statutárního orgánu (statutárnímu orgánu náleží celé obchodní vedení a funkce je/byla vykonávána v obchodněprávním vztahu) vedoucí pozici (např. obchodního či finančního ředitele) ve vztahu pracovněprávním (typicky v pracovním poměru). Do kompetence této vedoucí funkce mohlo náležet obchodní vedení, vyjma základního směřování (zaměření obchodního vedení) společnosti a několika dalších kompetencí. Tato uměle a účelově vytvořená netypická a pojmově nesprávná právní úprava v novém soukromém právu (NOZ ani ZOK) zahrnuta explicitně není.

    Aktuální přístupy k této otázce v rámci odborné veřejnosti směřují k závěru, že byl obnoven stav před novelou obchodního zákoníku a aplikována bude původní judikatura Nejvyššího soudu, která souběhy nepřipouštěla (tedy včetně pověření obchodním vedením, jak jej vymezoval § 66d obchodního zákoníku).

    Závěrem lze shrnout, že se zdá být vhodné s přihlédnutím k určité míře opatrnosti počítat s tím, že od 1. ledna 2014 nemůže být platně uzavřena pracovní smlouva na pozici vedoucího zaměstnance s členem statutárního orgánu, pokud by se měl druh práce (byť jen částečně) překrývat s obsahem náplně činnosti (úkoly) statutárního orgánu obchodní korporace.

    Konečně lze dodat, že se objevily i poměrně vyhraněné názory, se kterými se však v principu s přihlédnutím k platné právní úpravě nelze ztotožnit, že pracovněprávní vztahy založené podle § 66d obchodního zákoníku zanikly k 1. 1. 2014 a na základě takových pracovních smluv tak nemůže být nadále vyplácena žádná odměna.

    Další aktuality

    Archiv aktualit