21.01.2015 15:12
V oblasti dědického práva přinesl nový občanský zákoník od 1. ledna 2014 řadu změn.
Novinkou aktuální právní úpravy, která vstoupila do druhého roku své platnosti, je dědická smlouva, která je zároveň nejsilnějším dědickým titulem. Má přednost před děděním ze zákona či ze závěti, a to především proto, že dokonale splňuje princip dobrovolnosti a svobodné vůle. Bude-li si tedy vzájemně konkurovat smluvní dědic (jehož postavení vyplývá z dědické smlouvy) a dědic, který byl povolán prostřednictvím závěti, převáží právo dědice smluvního. Dědická smlouva musí být uzavřena výlučně ve formě veřejné listiny (notářský zápis).
Může se přitom jednat o smlouvu úplatnou, či nikoliv. Není tedy vyloučeno, aby smluvní dědic poskytl zůstaviteli protiplnění za to, že se jednou stane jeho dědicem. Na rozdíl od závěti dává dědická smlouva více právní jistoty. Jedná se o dvoustranné právní jednání, nelze ji tedy jednostranně zrušit, odvolat či změnit, tak jak je to připuštěno u závěti.
Přestože dědická smlouva zakládá právo druhé strany stát se dědicem, zůstavitel může po dobu svého života nakládat se svým majetkem dle své libosti. Tato svoboda zůstavitele nicméně má své meze. Pokud by zůstavitel například daroval veškerý svůj majetek třetí osobě tak, aby po něm smluvní dědic dědit nemohl, může se smluvní dědic dovolat neúčinnosti takového právního jednání zůstavitele.
Zákon výslovně stanoví, že dědickou smlouvu nelze uzavřít ohledně celé pozůstalosti, ale maximálně o třech čtvrtinách z ní. Zbylá jedna čtvrtina musí být vyčleněna pro jiné dědické důvody, tedy buď pro závěť, nebo dědění na základě zákonných tříd. Stejně jako v případě dědění ze závěti nelze z dědění vyloučit tzv. neopominutelné dědice, tj. děti zůstavitele resp. jejich potomky. Neopominutelný dědic má vždy nárok na povinný díl z pozůstalosti za předpokladu, že nebyl zůstavitelem vyděděn nebo se sám dědictví nezřekl. Dědickou smlouvu lze uzavřít také mezi manžely, i ve prospěch jiné tzv. třetí osoby.
Institutem dědické smlouvy byly tedy rozšířeny možnosti, jak může zůstavitel učinit tzv. pořízení pro případ smrti. Důležitým faktem je, že vychází ze smluvní volnosti, neboli smluvně lze upravit vše, co není zákonem zakázáno.
Dědická smlouva není jedinou novinkou, kterou nový občanský zákoník zavedl. Rozšířen byl např. i okruh potenciálních dědiců. Dědit ze zákona tak nově mohou i praprarodiče zemřelého nebo jeho sestřenice a bratranci. Změny do dědického práva přináší i další nový institut tzv. svěřenský fond. Nově lze také stanovit podmínku pro nabytí dědictví, a to jak v závěti, tak v dědické smlouvě.
Poptáváte-li poradenství v oblasti dědického práva, kontaktujte naši advokátní kancelář.