28.12.2023 14:38
Vedle přání všeho dobrého do roku 2024, včetně lepší legislativy a spravedlivějších soudních rozhodnutí, nám dovolte před koncem roku v návaznosti jednak na některé Vaše dotazy a jednak v návaznosti na legislativní vývoj posledních dní (v posledních dnech byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny právní předpisy, jejichž účinnost je stanovena na 1. ledna 2024) poukázat na několik změn pracovněprávní legislativy.
1. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a konsolidační balíček
Změnová právní úprava týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, konkrétně zejména změna obsahu informační povinnosti při vzniku právního vztahu založeného dohodou, změna pravidel o rozvrhování pracovní doby, překážek v práci, či nově zaváděné právo podat žádost o přijetí do pracovního poměru anebo právo na vysvětlení vypovězení dohody, nabyla účinnosti 1. října 2023.
Dnem 1. ledna 2024 nabývá účinnosti poslední z dříve avizovaných změn. Konkrétně se zakládá právo zaměstnanců pracujících na dohody na dovolenou, splní-li předepsané podmínky, tzn. bude-li jejich právní vztah založený dohodou trvat alespoň 4 týdny a odpracují-li alespoň 80 hodin v kalendářním roce, či se alespoň 80 hodin v kalendářním roce bude pro účely dovolené z jiného důvodu (§ 348 ZPr), než je výkon práce, považovat za výkon práce.
Další často mediálně diskutované změny týkající se dohod, konkrétně zejména změny v odvodových povinnostech (zdravotního, důchodového, nemocenského pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), jako je kumulace výdělků na základě dohod o provedení práce, by měly nabýt účinnosti až 1. července 2024. V tuto chvíli o nich nepovažujeme za efektivní informovat, neboť stávající způsob tvorby legislativy nedává záruku, že je zákonná úprava, byť vyhlášená ve Sbírce zákoníků, konečná. Podrobnější informace k této materii Vám včas podáme v momentě, kdy bude nepochybné, že nedojde k dalším změnám.
V souvislosti s odvodovými povinnostmi lze nicméně poukázat na to, že od 1. ledna 2024 dochází ke změně právní úpravy nemocenského pojištění a při založení účasti zaměstnance na pojištění vzniká zaměstnanci (prostřednictvím zaměstnavatele) povinnost hradit pojistné v sazbě 0,6 %.
2. Pracovní doba a doba odpočinku
Dne 1. října 2023 nabyla účinnosti změna ust. § 90 ZPr upravující nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nově označený jako nepřetržitý denní odpočinek.
Důvodem bylo vyloučit částí odborné veřejnosti zastávaný výklad předmětné právní úpravy, dle nějž mělo postačit pracovní dobu rozvrhnout s přihlédnutím k pravidlům o nepřetržité době odpočinku mezi dvěma směnami s tím, že fakticky odpočinek poskytnut být nemusí. Tento výklad byl s přihlédnutím k čl. 3 směrnice EU 2003/88/ES, která v právním řádu České republiky je prováděna ust. § 90 ZPr, nesprávný.
Jinak řečeno, materiálně pro zaměstnavatele, kteří postupovali v souladu se smyslem a účelem právní úpravy, změna nenastala. Došlo jen k dílčímu formulačnímu zpřesnění.
Vedle toho k 1. lednu 2024 dochází ke změně ust. § 92 ZPr, které upravuje nepřetržitý odpočinek v týdnu.
Dle důvodové zprávy (Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 9. volební období, tisk 423/0) k zákonu č. 281/2023 Sb., jímž se změna v zákoníku práce provádí, je cílem reagovat na výklad obdobný shora uvedenému k § 90 ZPr, tj. na výklad, dle nějž postačuje dobu odpočinku rozvrhnout a není nutné ji poskytnout. Z tohoto hlediska tedy opětovně, pomineme-li tento extenzivní výklad, ke změně materiálně nedochází.
Spolu s tím je však ve vztahu k ust. § 92 ZPr třeba poukázat ještě na jeden aspekt.
Dosavadní dikce, zjednodušeně řečeno, připouštěla dva možné výklady ohledně dne v týdnu, v němž může být nepřetržitý odpočinek poskytnut.
Dle prvého musel být nepřetržitý odpočinek ve stanoveném rozsahu poskytnut vždy nejpozději za 6 dní po sobě jedoucích (týdnem ve smyslu zákoníku práce se dle ust. § 350a ZPr rozumí 7 dní po sobě jdoucích).
Druhý připouštěl poskytnutí nepřetržitého odpočinku kdykoli během sedmidenního období. Tento výklad umožňoval (byl-li odpočinek poskytnut na začátku jednoho sedmidenního období a na konci druhého na něj bezprostředně navazujícího sedmidenního období) výkon práce v rozsahu až 10 dní po sobě jdoucích.
K 1. lednu 2024 se dikce ust. § 92 ZPr mění tak, že nepřetržitý odpočinek v týdnu je třeba poskytnout „v rámci týdne“, tj. 7 dnů po sobě jedoucích.
Ze shora uvedeného je patrné, že nová dikce ust. § 92 ZPr otevírá přímější cestu ke druhému z prezentovaných výkladů. Z tohoto hlediska změna nejméně částečně navazuje na rozhodnutí Soudního dvora EU (C-306/16), v němž jmenovaný soud k čl. 5 směrnice 2003/88/ES mj. uvedl, že předmětný článek „musí být vykládány v tom smyslu, že nevyžadují, aby minimální nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce dvaceti čtyř hodin, na který má pracovník nárok, byl poskytnut nejpozději v den následující po období šesti po sobě jdoucích odpracovaných dnů, ale ukládají, aby tento byl poskytnut v rámci každého období sedmi dnů.“
Jakkoli lze mít za to, že původní smysl a účel tuzemské i evropské právní úpravy nepřetržitého odpočinku v týdnu byl jiný, lze od 1. ledna 2024, do doby změny dikce zákonné úpravy, změny evropské legislativy či změny výkladu evropských předpisů ze strany Soudního dvora EU, vzít výklad, dle nějž je možné pracovní volno poskytnout kdykoli v rámci sedmi dnů po sobě jdoucích, za bezpečný.
Uzavřít lze s tím, že novela se z hlediska doby nepřetržitého odpočinku v týdnu nedotýká ust. § 92 odst. 3 ZPr, dle kterého „jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, poskytne zaměstnavatel nepřetržitý odpočinek v týdnu …. všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle.“
3. Ručení za mzdy, platy a odměny z dohod
S účinností ke dni 1. ledna 2024 se do zákoníku práce doplňuje ust. § 324a, které v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU zavádí ve stanovených případech ručení za mzdy, platy a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Ust. § 324a ZPr zavádí ručení v rámci dodavatelských řetězcích při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby.
Konkrétněji řečeno ve schématu objednatel – zhotovitel, kdy zhotovitel realizuje závazek vůči objednateli prostřednictvím dodavatele nebo dodavatelů, kdy tito dodavatelé mohou své závazky vůči zhotoviteli zajišťovat prostřednictvím poddodavatelů atd., ručí za odměnu zaměstnance vykonávajícího práci, kterou se přímo podílel na provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo na odstraňování stavby pro dodavatele, resp. poddodavatele, až do výše minimální mzdy v rámci dodavatelského řetězce zaměstnavateli takového zaměstnance bezprostředně předcházející poddodavatel (dodavatel). Společně a nerozdílně s ním ručí za odměnu zaměstnance dodavatel.
Ilustrováno na příkladu :
- Objednatel – Zhotovitel – Dodavatel – Poddodavatel A – Poddodavatel B
- Za odměny zaměstnanců Poddodavatele B ručí Poddodavatel A a spolu s ním společně na nerozdílně Zhotovitel.
Předpokladem ručení je prodlení zaměstnavatele (odměna nebude vyplacena do konce období splatnosti – mzda za únor nebude vyplacena do 31. března atd.) s vyplacením odměny, která je předmětem ručení, a (ve smyslu zákona) kvalifikovaná výzva zaměstnance vůči ručiteli.
Plní-li ručitel namísto zaměstnavatele, odvede i veřejnoprávní odvody a provede zákonem stanovené srážky (včetně exekučních) z odměny, která je předmětem ručení. Současně má právo na náhradu vůči zaměstnavateli, namísto kterého plnil.
K založení ručitelského závazku nedojde, poskytne-li poddodavatel při zahájení realizace prací potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění vydané příslušným orgánem veřejné moci ne starší než 3 měsíce, a zároveň mu nebyla v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů; beztrestnost v uvedeném smyslu se prokazuje čestným prohlášením.
4. Nelegální práce
V reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu České republiky (viz například sp. zn. 3 Ads 111/2013 nebo ve věci sp. zn. 6 Ads 46/2013) vztahující se k nelegální práci ve smyslu ust. § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která dovozuje (zjednodušeně řečeno) mezi znaky závislé práce rovněž úplatnost a dlouhodobost výkonu práce, s níž není inspekce práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě ztotožněno, k 1. lednu 2024 dochází k doplnění zmíněného ustanovení zákona o zaměstnanosti.
Konkrétně se nelegální prací má od 1. ledna 2024 mj. rozumět závislá práce vykonávána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, nepřipouští-li takový výkon práce výslovně právní předpis, bez ohledu na délku jejího výkonu.
Jinak řečeno, počínaje 1. lednem 2024 není vyloučeno trestání i doposavad nepostihovaných případů nelegální práce, u nichž byl postih vyloučen s odkazem na krátkodobost jejího výkonu; z druhé strany lze však při mimořádně krátkodobých případech nelegální práce v uvedeném smyslu uvažovat o vyloučení přestupkové odpovědnosti kvůli nedostatku škodlivosti zjištěného jednání.
5. Agenturní zaměstnávání
S účinností k 1. lednu 2024 rovněž dochází vedle změny vymezení nelegální práce (viz bod 4) k řadě dalších změn v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně v zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zaměstnávání cizinců, zprostředkování zaměstnání úřadem práce atd.
Jednou z novelizací dotčených oblastí je rovněž agenturní zaměstnávání. Zde se vedle zákona o zaměstnanosti mění i zákoník práce (ust. § 309 ZPr).
Souhrnně řečeno se řada kompetencí v souvislosti s vydáváním povolení ke zprostředkování zaměstnání převádí z Generálního ředitelství úřadu práce na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Dále se mění výše povinné kauce při povolení k dočasnému přidělování z 500.000 Kč na 1.000.000 Kč s tím, že v případě doposavad vydaných povolení je třeba kauci doplnit do 3 měsíců ode dne účinnosti zákona. Jinak oprávnění ke zprostředkování zanikne.
Částečně se mění pravidla pro odbornou praxi odpovědného zástupce, kdy odbornou praxí se nově rozumí soustavný osobní výkon činnosti v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, fyzickou osobou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně s tím, že odbornou praxi je fyzická osoba povinna získat v době 10 let bezprostředně předcházejících podání žádosti o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání.
Jako podmínka pro zprostředkování zaměstnání agenturou práce se zavádí bezdlužnost z hlediska finanční a celní správy, zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Vedle toho dochází k zavedení podmínky bezúhonnosti ve smyslu, že žádající osobě, odpovědnému zástupci žádající právnické osoby, osobě, která je členem statutárního orgánu žádající právnické osoby, nebo zástupci právnické osoby v tomto statutárním orgánu nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za přestupek, který by představoval důvod pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 63 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Tato podmínka platí také pro odpovědného zástupce, osobu, která je členem statutárního orgánu žádající právnické osoby, nebo zástupcem právnické osoby v tomto statutárním orgánu, jestliže byli odpovědným zástupcem, členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby ve statutárním orgánu u jiné právnické osoby v době, kdy byl touto právnickou osobou spáchán takový přestupek.
Uzavřít lze s tím, že k 1. lednu 2024 nabývá účinnosti rovněž doplnění ust. § 309 odst. 3 ZPr s tím, že dočasné přidělení má předčasně na základě písemného oznámení skončit nejdříve 14. dní ode dne doručení oznámení o předčasném skončení dočasného přidělení dočasně přidělenému zaměstnanci.
Shora uvedené je schématické a stručné přiblížení jednotlivých oblastí. Řešení každé jedné z nich je spojeno s řadou souvisejících aspektů a podrobností, kterým je třeba věnovat pozornost. Shrnutí pro Vás zpracoval doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D.
V případě Vašeho zájmu jsme připraveni Vám poskytnout bližší vysvětlení či jakoukoli nezbytnou součinnost.